Děti a prázdninová rizika


Prázdniny za dveřmi a s nimi i moře volného času. Jak ho vyplnit? Jak ho co nejlépe využít? Samozřejmě spoustou aktivit, při kterých zaměstnáme především naše sezením nad učebnicemi uondané tělo. Ale pozor na zvýšené riziko úrazů!


Letní prázdniny jsou sice jedním z nejhezčích a nejpříjemnějších ročních období, ale nesou s sebou ve zvýšené míře různá zdravotní rizika. K nejčastějším prázdninovým úrazům se řadí zlomeniny zápěstí, lokte a klíční kosti, následují poranění hlavy a mozku. Způsobují je zejména pády z kola a z výšek.
„Na vině mnoha dětských úrazů, které se odehrají ve volném čase, bývají – zejména u malých dětí – rodiče. Je to tak, i když to neradi slyší,“ říká pediatr Jiří Lacina. „Většinou dítěti, které netráví volné dny doma, nezajistili dostatečně bezpečné prostředí. Prázdninové období je v tomto směru nejrizikovější.“
Podle Laciny je to dáno tím, že v tomto čase lidé mění svoje zaběhnuté zvyklosti, zkoušejí „adrenalinovější“ činnosti a dočasně se přesouvají z bytů do jiného prostředí – na chaty a chalupy, kde nemají takový komfort. Zatímco většina rodin s malými dětmi už ve svých bytech běžně používá různé ochranné pomůcky, jako jsou třeba kryty na elektrické zásuvky, protiskluzové podložky ve vaně nebo třeba ohrádky, na chalupách či třeba v apartmánech na dovolené nic takového není.
Další rizika číhají venku či na zahradě. Nemusí to být zrovna třeba alergii vyvolávající hmyz, ale například i letitá ztrouchnivělá houpačka nebo stará nezakrytá studna. Na dětské neurologii tak nejednou končí s mnohačetnými zraněními těla (včetně mozku) malí zvídaví „průzkumníci“. Ale může jít i o prozaičtější úrazy. Pády, popáleniny či opaření.


Vodní živel


Častým prázdninovým rizikem bývá tonutí. Ke koupání lákají řeky i rybníky, moře i koupaliště. „Nově ovšem přibývá případů dětí, které se utopí v bazénech u domu,“ říká Lacina. „Dříve je totiž mělo jen minimum lidí, a tak se s tímto nebezpečím příliš nepočítá. Než si stačíte uvědomit, že někoho už chvíli postrádáte, bývá často pozdě a vaše a následně i záchranářské oživovací pokusy bývají marné.“
Malé děti proto nesmějí zůstat bez dozoru ani v mělké vodě. Rodiče by měli pamatovat také na kvalitní plovací pomůcky, z nichž nelze vyklouznout a které jsou řádně atestovány. Plovací kruh je nevhodný. Velmi často se totiž stává, že sklouzne na nohy. Dítě pak z něj visí hlavou dolů a může se utopit i ve vodě, kde normálně stačí. Lepší jsou proto rukávky.
Důležité je, aby vodní plochy, ale třeba i nádrže na vodu k zavlažování, byly dobře zabezpečeny. Stačí chvilka nepozornosti, malé dítě se nakloní nebo si třeba i přinese stoličku, aby se podívalo, co je uvnitř sudu s dešťovou vodou, a dojde k tragédii.
U vody nehrozí jen utonutí. U vody si také můžete přivodit popáleniny od přílišného slunění.


Tajuplná zahrada


Pokud odjedete na dovolenou nebo třeba jen na chalupu, projděte nejprve pozemek a přesvědčte se, zda je bezpečný, třeba že není děravý plot, aby se dítě nedostalo mimo areál. Nespoléhejte na to, že se dítěti budete stoprocentně věnovat po celý víkend nebo dokonce celé prázdniny. Dejte si raději tu práci a udělejte ze zahrady bezpečné hřiště.


Nástrahy kuchyně


Na bezpečnost nezapomínejte především v kuchyni. V novém prostředí se hůře orientujete, nemáte všechno při ruce a chybí vám již zmíněné ochranné pomůcky. Dejte z dosahu dítěte všechny elektrické dráty. Velmi často se dítě opaří ve chvíli, kdy tahá za šňůru od varné konvice, kterou na sebe strhne. Ještě fatálnější by bylo zranění olejem z fritovacího hrnce. Pokud na chalupě ohříváte vodu na mytí, zařiďte, aby dítě v tu chvíli, kdy s ní budete manipulovat, raději ani nebylo v místnosti.
Pokud nelze všechna nebezpečná místa odstranit a zajistit, alespoň na ně dítě upozorněte. Varujte ho před strmými schody, rozpálenými kamny, ohýnkem na poli. Panelákové dítě si vůbec nedovede představit, co to znamená.


Silnice není hřiště


Samostatnou kapitolou jsou dopravní úrazy. Dnes je již naštěstí povinné nošení helmy na kole, ale i tak dětem hrozí více nebezpeční než v běžném období. Příčiny jsou opět stejné – ocitají se v novém neprozkoumaném prostředí. Městské děti si navíc ve chvíli, kdy se dostanou na venkov, neuvědomí, že sice nejsou v Praze na magistrále, ale že i v zapadlé šumavské vesničce jezdí auta.

Nejčastější úrazy se pak stávají při přecházení silnice. Dítě uvažuje jinak než dospělý, nedokáže správně odhadnout vzdálenost a rychlost auta. I když tedy zná všechny příkazy, neumí situaci správně analyzovat a rozhodnout se. Jejich reakce jsou pomalejší. Například pětileté dítě reaguje až dvojnásobně pomaleji než dospělý člověk. U dívek je tato doba ještě delší.
Postřeh, pozornost a koncentrace se výrazně zlepšují po sedmém roce. V tu dobu si již také dítě dokáže představit myšlení jiné osoby nebo předvídat důsledek události. Například už chápe, že auto, které ve tmě vidí, nevidí jeho.
Pokud chcete děti ochránit před úrazy, není dobré je strašit. Mohlo by se totiž stát, že v nich jen probudíte zvědavost. Rodiče musí sami zvážit, kdy má zastrašovací metoda smysl.

 
Prevence


Dá se prázdninovým úrazům nějak zabránit? Nejspolehlivější by bylo dětem rizikové činnosti šmahem zakázat. Ale to by pak jen dřepěly doma a proklínaly rodiče.